Okrsek ve východní části Vsetínských vrchů charakterizován jako plochá hornatina s rozlohou 95,71 km². Tento okrsek tvoří ústřední hřbet táhnoucí se od Z po V, s výjimkou svažujícího se úseku západně od Cábu (841 m n. m.). Vrcholová část se pohybuje v rozmezí 850 – 950 m n. m., o něco vyšší je pak východní část tohoto hřbetu směrem na Čarťák – Soláň s nejvyšším bodem Vysoká (1 024 m n. m.). Soláňský hřbet je tvořen komplexy jílovců, pískovců a slepenců soláňského, zlínského a belověžského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Ve vyšších polohách strukturně erozní denudační povrch společně se strukturními terasami a náznaky mrazových srubů. Najdeme zde i rozsáhlé strukturně založené sesuvné oblasti (PP Skálí).
Soláňský hřbet leží ve 4. – 5. vegetačním stupni s převládajícím 5. stupněm tvořeným smrkovými porosty s příměsí buku a jedle. Ojediněle zde najdeme i přirozené jedlobukové porosty pralesovitého charakteru a to zejména na lokalitách PP Brodská, Vachalka a Smradlavá. Geomorfologicky zajimavá je lokalita PP Skálí, která je součástí rozsáhlejšího sesuvu Kobylská. Jedná se o oblast spojenou s gravitačním rozvolňováním svahů a vývojem rozsedlinových a suťových jeskyní doprovázenou pohybem skalních bloků.
SKÁLÍ
GPS: N 49° 23.157´ E 18° 12.586´
Nadm. výška: 775 m n. m.
Výška: 4 m
Hornina: pískovec, jílovec
Souvrství: zlínské
Vrstvy: vsetínské
Směr a sklon vrstev: JJV - 57°
Dostupnost: z turistické značky
Výhled / lezení: ne / ne
Popis oblasti:
Území postižené rozsáhlými svahovými deformacemi (hlubinné ploužení) a rozpadem vrcholového hřbetu. Výskyt řady pískovcových výchozů, ostrohranných sutí, balvanových proudů, pseudozávrtů, suťových jeskyní s vývěry vydatných pramenů, sesuvem hrazené jezero, přírodě blízké různověké bučiny a suťové lesy.
Skálí
